O nás

Občanské sdružení Campanella bylo registrováno 28.8.2002 Ministerstvem vnitra, Praha

Hlavní cíle činnosti sdružení jsou:

Začátky činnosti občanského sdružení byly spojeny s vytvořením místa pro hlídání dětí, s uplatněním prvků Montessori pedagogiky – určitá forma malého mateřského centra. Od roku 2006 sdružení aktivně pořádá semináře, školení, prezentace, ve spolupráci s lektorkou Evou Štarkovou.

Tyto aktivity probíhaly v pronajatých prostorách na základě dohody s dalšími partnery. V letech 2006/2007 se sdružení podílelo na dobrovolné pomoci při výchově v pěstounských rodinách, opět s uplatněním prvků Montessori pedagogiky v praxi a v rodinném životě. Výuka probíhala v českém i polském jazyce, vzhledem ke specifické poloze města Český Těšín.

V roce 2008 sdružení realizovalo společný projekt s jazykovou školou IONA centrum, s.r.o., který byl opět zaměřen na propagaci výše uvedeného pedagogického směru a účastnily se ho rodiče  i pedagogičtí pracovníci.

V roce 2009 probíhala činnost sdružení v prostorách MC Šťastné srdce, Český Těšín, v září 2009 se naše činnost přemístila do prostor bývalé školní družiny ZŠ Ostravská,  ul. Zelená 3, Český Těšín ( z důvodů větších prostor) a tak vznikla spolupráce s DDM Český Těšín. Nadále pokračujeme v práci s Montessori pedagogikou a snažíme se vytvořit centrum s kvalitními pomůckami a pedagogy.

Zaměřili jsme se na vytvoření kvalitního Montessori centra, na metodické vedení a organizaci seminářů, praktických ukázek pomocí metody Montessori v jazyce českém i polském, pro nastávající i současné rodiče, prarodiče, pedagogy a všechny, kteří mají možnost působit v blízkosti dětí a mají zájem se podílet na jejich budoucnosti a vytvářet prostředí plné harmonie, porozumění a lásky. Důležité je také rozšíření sortimentu speciálních Montessori pomůcek, které jsou prvotním základem pro rozvoj dítěte a vytvoření připraveného prostředí, v kterém se může dítě celkově vyvíjet a učit.

Naším cílem je také tlumení soutěživého prostředí, které je překážkou učení, neboť omezuje činnost mozkové kůry. Cesta k překonávání překážek v životě nevede přes výhry a prohry v soutěžích, ale přes budování sebeúcty.

Pedagogika Montessori vede k míru, respektu k lidem, k naší planetě,  toleranci a lásce – s její pomoci  je možno předcházet vzniku nežádoucího chování, které může vést až k narušení osobnosti a ke kriminálním činům. Za tím vším se mohou skrývat neuspokojené potřeby. Pokud jsou některé potřeby u dětí výrazně, opakovaně nebo dlouhodobě nedostatečně uspokojovány, mohou se začít prosazovat zesíleným způsobem/křik, „šaškárny“,problémové chování, dětské krádeže atd./

Nejdůležitějším místem pro rozvoj a výchovu dítěte je rodina. Dítě v rodině má najít nejen péči a emoční jistotu, ale i prostor k dalšímu objevování světa, včetně budování vztahů k dalším lidem.

Láska a respekt jim mohou pomáhat, aby lépe porozuměly světu, mohou jim pomoci, aby byly bdělejší, vědomější a pozornější.

Život je drahocenný a je to dar existence a proto bychom ho neměli promarnit

Co nás vedlo směrem k Montessori pedagogice:

zkušenosti, které lidé získají jako děti, je pronásledují po celý život

  1. je vědecky dokázáno, že inteligentní je vše, co žije
  2. dítě je na tom mnohem lépe než vzdělaný člověk, protože dokáže vidět skutečnost pravdivě, dokáže proniknout k podstatě věcí
  3. dítě se rodí nevinné, tak jako my dospělí, narozením vstupuje do světa a není na něm nic napsáno, má pouze budoucnost a je bez minulosti
  4. dítě se přirozeně zajímá o vše, co vidí kolem sebe – vydává se na svou cestu životem
  5. děti stále v sobě mají ticho lůna, pocit tepla a lásky
  6. dítěti dejte lásku, ale nevnucujte mu své názory, umožníte mu dospět svou vlastní cestou, poskytnete svobodu, aby byly samy sebou
  7. stačí být šťastná i milující matka, vyhýbejte se negativitě, protože to ničí duševní zdraví dítěte, neovlivňuje ho pouze Vaše tělo ,ale také mysl
  8. dítě je velmi vnímavé k poznávání věcí
  9. rodičovské podmiňování je největším otroctvím na světě
  10. dítě potřebuje soukromí, aby mohlo nerušeně rozvíjet svou jedinečnost, dítěti by mělo být dovoleno, aby se samo rozhodlo co bude dělat, a co ne
  11. rodiče musí předat dítěti velkou touhu, aby hledalo pravdu, ale nesmí mu dát ideologii, jež určuje co je pravda, měli by ho učit jak hledat pravdu
  12. pro dítě není nutné žádné formování, určování žádného směru, pomáhejme mu, aby bylo samo sebou, pravá tvář dítěte není ztracena tím, že dítě jde po určité cestě. Je ztracena dětmi, které jsou k něčemu nuceny proti své vůli
  13. dítě neví co je špatné a co dobré, musí se to naučit.